Jdi na obsah Jdi na menu

Pojede Kateřina Křížová po Varech opět kočárem?

24. 2. 2016



„Jelikož nevím, jak dlouho ještě budu hrát, znamenal by pro mě tenhle titul příjemnou odměnu za celou kariéru i za úspěšné angažmá v Hradci,“ zasní se 35letá basketbalistka se 186 čísly výšky, která by sladkou odměnu přála i všem svým parťačkám ze Sokola ZVUS Hradec Králové.

„Náš tým, který je složený ze samých poctivých hráček, by si trofej za všechnu tu úspěšnou práci v posledních letech zasloužil.“ 

K dosažení této vysoko ležící mety však vede cesta přes dvě těžké překážky. Tou první bude v nedělním semifinále v Karlových Varech (od 14:30) Valosun KP Brno. Toho se ale Hradecké lvice nemusí přehnaně obávat. V Bonver ŽBL jej skolily rozdílem 13 bodů venku a čerstvě o tucet i doma.  

„Do Varů jedeme kompletní a v poměrně dobrém rozpoložení, jelikož jsme na Final 4 vůbec postoupily a kromě Nymburka jsme hlavně doma vyhrály nad všemi soupeři, nad kterými jsme vyhrát měly. Při neúčasti USK je postup do finále a po případě i celkové vítězství velkou motivací. My ale ještě o finále nepřemýšlíme, půjdeme jako vždycky krok za krokem,“ nechce příliš předbíhat Kateřina.

Ač soupeře, který v ŽBL ztrácí na Hradec jen 2 výhry, označila za silného, zároveň jej považuje za hratelného. „Pro Valosun to bude výzva k odvetě za zápasy ŽBL. Bude to velice náročný zápas, který podle mě rozhodne doskok na obou koncích hřiště a momentální forma jednotlivých hráček i celého týmu.“

Největší hrozbu vidí Křížová v útočném doskoku a podkošové síle soupeře, ztělesňované ve dvou 190centimetrových vazbách Lenitě Sanford a Editě Šujanové. A pozornost bude muset hradecká obrana věnovat i jediné výraznější trojkařce Veronice Vlkové.

Oba ligové duely této sezony Východočešky ovládly hodně díky doskoku. Navíc se mohou opírat o střelecky vyrovnanější kádr, což je rozdíl oproti Valosunu, u nějž 27 ze 76 bodů zajišťuje vyčnívající duo Šujanová – Vlková.

Pro hradeckou rodačku Křížovou bude výjezd do lázeňského města spojený i s připomenutím jednoho speciálního momentu, starého zhruba deset let.

„V sezoně, tuším, 2005/06 jsme s Hradcem ve Varech hrály ligový zápas a před ním jsme vyrazily s pár holkama do centra. A abychom se nevracely unavené, najaly jsme si kočár tažený koňmi a nechaly se odvézt až k hale na Jízdárenské. Vedení z toho bylo trochu překvapené a řeklo nám, že jestli nevyhrajeme, tak si o tom ještě promluvíme. Naštěstí jsme ale vyhrály,“ směje se nejlepší hradecká skórerka a doskakovačka (11+7), která už v kariéře oblékala i dresy Strakonic, Valosunu, Trutnova, slovenského Ružomberka v hvězdných dobách a také polské Poznaně.

V případě dobytí pohárové trofeje by si s týmem mohla dát po čase kočárové repete. A na domácí půdě by ji pak čekalo splnění jednoho slibu.  


„Pokud bychom vyhrály, poběžím na trénink přes město v hradeckém dresu, což by v mém případě znamenalo asi pět kilometrů,“ hází sama sobě rukavici.

 

 

Více informací o blížícím se finálovém klání Českého poháru v basketbalu žen: https://www.youtube.com/watch?v=2Kv8rhac0CE&feature=youtu.be

 

 

Použitý zdroj: Martin Peterka, sekretář České basketbalové federace